+ 168 dalších
výletů, kulturních akcí, památek i ubytování

Klášter augustiniánů a kostel Narození Panny Marie

Adresa/Kontakt

Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem

Komenského 174, 413 01 Roudnice nad Labem

Klášter založil pro nový řád augustiniánů kanovníků biskup Jan IV. z Dražic.

Základní kámen byl položen roku 1333 a stavba trvala přes 20 let. Klášterní komplex je tvořen chrámem Narození Panny Marie a budovou vlastního konventu, z něhož se dochovala tři křídla ambitu kolem rajského dvora, kapitulní síň a prostor bývalé knihovny. Kostel má podobu bazilikálního trojlodí s dlouhým chórem.


 

Prohlídky komplexu (samostatně bez průvodce, s tištěným textem)

duben, květen, říjen: sobota, neděle, svátky od 11:00 do 16:00, 
červen, září: úterý–neděle od 11:00 do 16:00, 
červenec, srpen: úterý–neděle od 10:00 do 17:00.

Poslední vstup do kláštera je možný 15 minut před koncem otevírací doby.

Po celé 14. století vykazovala roudnická řehole aktivní činnost. Koncem tohoto století zde bylo registrováno na 30 kanovníků. První rána zasáhla klášter v roce 1421 při tažení Jana Žižky z Trocnova z Litoměřic do Prahy, kdy byl husity pobořen a vypálen. V roce 1431 přestala být Roudnice vlastnictvím pražských arcibiskupů a dostala se do správy světského feudála Jana Smiřického. Zlomem pro zdejší klášter byl rok 1603, kdy se roudnické panství dostalo do rukou Lobkowiczů. Manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Polyxena (rozená z Pernštejna), totiž v roce 1594 vymohla pro zdejší farnost titul probošství.

Klášter několikráte podlehl požáru, ale zásadní rekonstrukce se dočkal až v roce 1725, kdy byl přestavěn nejvýznamnějším severočeským architektem té doby, Octavianem Broggiem. Jeho zásahem byl dotčen především kostel a to ve stylu tzv. barokní gotiky. V rámci této přestavby musela být zbořena severní část ambitu. Oltáře postraních lodí a oba boční oltáře v presbytáři pocházejí z 2. poloviny 18. století, jejich autorem je sochař J. Hennevogel. Hlavní oltář je pak dílem jeho žáka J. I. Königa a pochází z konce 18. století. Od téhož autora je i kazatelna s rokokovou výzdobou postavená v roce 1777. Stěny presbytáře zdobí série 12 deskových obrazů tzv. “Pašijového cyklu” od malíře Hanse Heese a kopie votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi.

Místní zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera. Jak se traduje, právě podle něj získala Roudnice svůj název. Při návštěvě chrámu se pak lze vydat k tajemnému podzemnímu jezírku.

Další informace najdete v tiskovinách: informační cedule rotundainformační panel klášteru a rotundy.

Cíl výletu