Klášter augustiniánů a kostel Narození Panny Marie
Klášter založil pro nový řád augustiniánů kanovníků biskup Jan IV. z Dražic.
Komentované prohlídky kláštera Roudnice 2022
Duben
O víkendech od první soboty po Velikonocích
- sobota: 10.00, 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00
- neděle a svátky: 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00
Květen–červen, září
- úterý až pátek: 10.00, 11.00, 14.00, 15.00, 16.00
- sobota: 10.00, 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00
- neděle a svátky: 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00
Červenec–srpen
- úterý až pátek: 10.00, 11.00, 14.00, 15.00, 16.00, 17.00
- sobota: 10.00, 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00, 17.00
- neděle a svátky: 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00, 17.00
Říjen (+ 28. 10.)
- sobota: 10.00, 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00
- neděle a svátky: 11.00, 12.00, 14.00, 15.00, 16.00
Základní kámen byl položen roku 1333 a stavba trvala přes 20 let. Klášterní komplex je tvořen chrámem Narození Panny Marie a budovou vlastního konventu, z něhož se dochovala tři křídla ambitu kolem rajského dvora, kapitulní síň a prostor bývalé knihovny. Kostel má podobu bazilikálního trojlodí s dlouhým chórem.
Po celé 14. století vykazovala roudnická řehole aktivní činnost. Koncem tohoto století zde bylo registrováno na 30 kanovníků. První rána zasáhla klášter v roce 1421 při tažení Jana Žižky z Trocnova z Litoměřic do Prahy, kdy byl husity pobořen a vypálen. V roce 1431 přestala být Roudnice vlastnictvím pražských arcibiskupů a dostala se do správy světského feudála Jana Smiřického. Zlomem pro zdejší klášter byl rok 1603, kdy se roudnické panství dostalo do rukou Lobkowiczů. Manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Polyxena (rozená z Pernštejna), totiž v roce 1594 vymohla pro zdejší farnost titul probošství.
Klášter několikráte podlehl požáru, ale zásadní rekonstrukce se dočkal až v roce 1725, kdy byl přestavěn nejvýznamnějším severočeským architektem té doby, Octavianem Broggiem. Jeho zásahem byl dotčen především kostel a to ve stylu tzv. barokní gotiky. V rámci této přestavby musela být zbořena severní část ambitu. Oltáře postraních lodí a oba boční oltáře v presbytáři pocházejí z 2. poloviny 18. století, jejich autorem je sochař J. Hennevogel. Hlavní oltář je pak dílem jeho žáka J. I. Königa a pochází z konce 18. století. Od téhož autora je i kazatelna s rokokovou výzdobou postavená v roce 1777. Stěny presbytáře zdobí série 12 deskových obrazů tzv. “Pašijového cyklu” od malíře Hanse Heese a kopie votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi.
Místní zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera. Jak se traduje, právě podle něj získala Roudnice svůj název. Při návštěvě chrámu se pak lze vydat k tajemnému podzemnímu jezírku.
Další informace najdete v tiskovinách: informační cedule rotunda a informační panel klášteru a rotundy.