Roudnické mosty
Kamenný roudnický most byl třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách (po Juditině mostě v Praze a mostě v Písku).
Byl vystavěn na náklady pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který pojal myšlenku spojit oba labské břehy zřejmě při svém pobytu v jihofrancouzském Avignonu u papežského dvora, ne-li dříve. Stavba mostu byla dovršena v roce 1340. Za stavitele je označován mistr Vilém, za jehož působení byly v roce 1333 dokončeny dva pilíře a jedna klenba. Poté se mistr Vilém vrátil do své vlasti a ve stavbě pokračovali již domácí stavitelé.
První zkoušku zažil most nedlouho po svém dokončení. Při povodni na jaře roku 1342 došlo k přívalu ledových ker, které například pobořily most Juditin v Praze. Roudnický most povodeň přestál, ale následujících 200 let o něm máme jen velmi nejasné informace. Víme, že přes něj táhly voje Jana Žižky z Trocnova nebo Jiřího z Poděbrad. První konkrétnější zpráva je z roku 1540, kdy byl most pravděpodobně již značně zchátralý, a přistoupilo se k rekonstrukci, kterou vedl Karel Dubanský z Duban. Další zprávy o opravách mostu jsou z let 1575-1592, kdy zde působil Viléma z Rožmberka. Později by most opravován v letech 1621-1623, kdy majitel roudnického panství, Zdeněk Vojtěch z Lobkowicz, pobývající v té době ve Vídni, důrazně ve své korespondenci nabádá roudnického hejtmana, aby se důkladně postaral o znovuzřízení této důležité komunikace. Prameny se zmiňují o další rozsáhlé jarní povodni z roku 1625. I tu přestál roudnický most bez úhony. Přesto vidíme, že během necelého sta let musel být most kvůli následkům povodní, které byly na tehdy neregulovaném toku Labe jistě četnější, než je tomu dnes, opravován nejméně třikrát. V této době byla pravděpodobně část mostu již dřevěná.
V dalších letech hrál most nezanedbatelnou roli, během třicetileté války byl považován za jeden z nejdůležitějších strategických bodů v Čechách. Nakonec se také stal obětí svého vojenského významu. Nejprve byly během saského vpádu roku 1631 spáleny dřevěné části mostu a dílo zkázy pak bylo dovršeno v roce 1634 švédským maršálem Bannérem, kdy byl most zcela zničen.
Nový roudnický most byl postaven až v letech 1906-1910. Zároveň byla provedena vodohospodářská úprava řeky, došlo k úpravám předmostí, které na levém břehu významným způsobem zasáhly do vzhledu města. Pod zámkem byla vybudována nájezdová rampa, na které stojí domek pro výběrčího poplatků, a byly sem umístěny pamětní desky. Naproti domku byla vztyčena socha Čechie a Českého lva, symbolizující tehdejší postavení Roudnice na národnostní česko-německé hranici.